Krutý ale sexy princ s krysím ocasem a tunou makeupu

Tohle holky opravdu chtějí?

Vím, že Krutý princ má obrovskou fanouškovskou základnu, takže mé negativní hodnocení ručičku na vahách oblíbenosti středu asi moc nepřiblíží a doufám, že ani nikoho neurazí.

Co si budem povídat, na základě všeobecné oblíbenosti série Krutý princ jsem čekala velkou pecku...

Zpočátku to tak i vypadalo. Nadchla mě myšlenka vílího světa jako paralelního ke světu našemu - v moderní době a s možností mezi těmito světy téměř volně přecházet. Zde však mé nadšení i končí. Myslím si, že autorka nedokázala moc promyslet právě to mísení obou světů, střet lidí a víl. Přitom právě svět víl je velmi dobře propracovaný. Mně ale nenadchnul. Setkáváme se tu s vílami mužského i ženského pohlaví (bohužel jsem se v knize nedočetla, jak se říká vílím mužům ☺, já jim budu říkat víláci, můžu?), v jejich zemi ale žijí i další podivní tvorové, skřeti, goblini, púkové, čarodějnice...
Je to tak velká směska různých stvoření, že zde ani nedostanou prostor všichni a mě vlastně nakonec mrzí, že autorka nezůstala jen a pouze u víl, které jsou taky rozdělné na mnoho skupin - vodní, divoké,  děsivé... O pár vět výše jsem pochválila propracovanost celého světa, ale nakonec mám přece jen výhrady a říkám si, že to mohlo být zpracováno ještě lépe.

Do tohoto pohádkového světa jsou uneseny tři dívky. Dvě lidské - dvojčata Jude a Taryn a jejich starší sestra, nevlastní, protože je dcerou "víláka" Madoca, Vivienne. Ostatně právě Madoc tyto tři dívky vytrhne z toho jediného domova, jaký zatím poznaly, zabije oba jejich rodiče a dívky nechá vyrůstat na svém panství v říši víl na pohyblivých ostrovech Elfhame. Zatímco Vivi celé dětství a dospívání touží po trvalém návratu do lidského světa, její sestry si na svůj nový domov zvykly a chtějí v něm zůstat. Taryn zatouží po sňatku a Jude trénuje, aby se stala neochvějnou a loajální bojovnicí královského dvoru.

Bohužel Jude jako hlavní hrdinka mi nebyla sympatická. Vadilo mi na ní jak je hloupá, nepoučitelná...nedokázala jsem pochopit její pohnutky. Jak mohla mít ráda člověka, který zabil její rodiče? Jak se mohla sama zamilovat do někoho, kdo ji šikanoval a byl vlastně skrz naskrz odporný? (Ani v těch nejzvrhlejších myšlenkách si nedokážu představit, co je na Cardanovi přitažlivé...) Jak mohla nevidět koho miluje její sestra Taryn? Kde nechala pud sebezáchovy, proč pořád nějak překrucovala plány a nakonec jí to stejně všichni žrali i s navijákem? Zrovna jí, člověku, což je u víl tak neoblíbený až nenáviděný druh...

Já to autorce bohužel nežrala. Navíc na mne byla kniha moc dlouhá, ke čtení jsem se musela nutit a fakt mě většina nebavila. Osekala bych to tak o 150-200 stránek a potom by byl alespoň ten příběh zajímavější. Bohužel byla tu spousta nelogičností, které jaksi nikdo neřešil. Opravdu jsem nechápala, jak může být Jude v jedné chvíli šikanovaná a nenáviděná a v druhé chvíli jí projde úplně všechno, od špehování až po vraždu a spiknutí... Nenene, tohle prostě autorka nedomyslela.

Taky nechápu proč musí být v každé YA knize LGBT tématika, zvlášť ve fantasy - jakože by Vivi nebyla dostatečně moderní holka kdyby nebyla lesbička?

Knížka mi zkrátka nesedla, hodně se mi ale líbily ilustrace na začátku každé kapitoly. Bohužel jsem tímto taky zjistila, že co se týče fantasy světů, více mi vyhovují takové ty s princeznami, nájemnými vražedkyněmi či čarodějnicemi. Tady se to ale hemžilo všemi různými tvory, jejichž vzhled jsem si ani nedokázala představit, a bylo to na mě zkrátka "už moc".

Jestli zkusím i druhý díl zatím netuším, ale občas mám podobné masochistické sklony, takže bych se tomu nejspíš ani nedivila☺. Četli jste Krutého prince a jak se vám líbil?

Holly Black: Krutý princ. CooBoo, 2018. 420 stran.
Hodnocení: 2☆/5☆