Bookaholic Jessie: 14. Kniha básní

Téma, které není těžké na výběr knihy ani na splnění. Přesto ale není moje nejoblíbenější. Nejsem totiž velký fanoušek poezie. Nevyhledávám ji, ale mám pár oblíbených drobných knížeček.

Ještě ze střední školy jsou to Kytice a Máj. Oboje se mi líbí natolik, že se k nim ráda vracím.

Dostala jsem se k nim jen proto, že to byla povinná četba - kdyby mi nebyla vnucena, tak po tom nesáhnu. Možná, kdyby mě na střední škole dokopali k více básnickým sbírkám, byla bych úplný znalec poezie ☺

Je to taky ale dáno tím, že mé oblíbené básně jsou víceméně epické (ačkoliv v Máji najdeme i mnoho lyrických veršů) a mě veršované příběhy nevadí. Takže jsem si oblíbila například i Můru noční, předvánoční - příběh kostlivce, který se rozhodne o Vánocích rozdávat radost.

Mám ráda dětské básně všeobecně. Pamatuju si, že jsem se jako malá úspěšně účastnila různých recitačních soutěží. V babiččině knihovničce jsem si četla Maminku od Seiferta a Skřivančí písně od Sládka. K Hrubínovi a dalším autorům jsem se dodnes bohužel nedostala ale hodlám to napravit se synem.

Jen díky němu jsem se seznámila s úžasnou básní O cvrčkovi, kterou jsem si zamilovala.

Zbytek poezie jde jaksi mimo mě, ale vím, že teď mezi mladými lidmi (ano, už se cítím stará ve svých skoro třiceti) frčí tzv. "insta poetry". Jsou to krátké a jednoduché verše, prakticky citáty, na různá témata. Někteří autoři takových veršíků je převedli i do knižní podoby. Nejznámější je asi indicko-kanadská básnířka Rupi Kaur. Hodně však v poslední době čtu i o další básnířce, Amandě Lovelace, která vydala také dvě básnické sbírky. No a poslední, avšak nejznámější, kdo stojí za zmínku je Atticus. Myslím, že právě on sklízí také ze všech tří nejpozitivnější reakce. Zatím jsem ani jednoho z těchto instagramových poetů nečetla, nelákalo mě to, avšak právě Výzva mě nakopla, abych zjistila, proč jsou jejich knížečky tak oblíbené a všude omílané. Takže určitě zkusím od každého z těchto tří autorů alespoň jednu sbírku a potom vám dám vědět.