To nej ze současné romantické literatury

K tomuto článku mě inspirovalo středeční setkání Klubu milovníků knih zaměřené na současnou literární tvorbu s prvky romantiky. Nebudu se tím tajit a rovnou se přiznám, že mám romantiku ráda. Tak jako většina žen. Zároveň si myslím, že mám v tomto žánru už jakés takés zkušenosti, abych mohla tu inspiraci poslat dál. No a po středečním KMK jsem té inspirace naprosto plná, protože tam se každá čtenářka podělila o svoji zkušenost s romantickou četbou a svými oblíbenými knihami. 

Probraly jsme opravdu velké množství románů pro ženy, ale vypsat vám je tady všechny by zabralo několik stran. Nehledě na to, že ne každá kniha "pro ženy" je vždycky romantická - může být prostě jen o ženách, o vztazích všeobecně nebo prostě jen více sentimentální a hned je zařaditelná do ženského žánru. Já se tady ale dnes zaměřím opravdu jen na tu romantickou tematiku, které je ovšem taky všude plno a proto vyberu jen ty své oblíbené a taky oblíbené romány členek KMK. (Ať nemusíte jednotlivé tituly složitě vyhledávat, dala jsem vám pod obrázky obálek odkaz na Datábaziknih.cz)

I samotné romantické knihy se dají rozřadit do mnoha dalších kategorií, young adult počínaje, přes různé historické romance až po ryze červenou knihovnu. Každá ta kategorie má určitě své fanoušky i odpůrce. Když si vzpomenu u jakých knih jsem začínala já a že jsem v pubertě několikrát sáhla i po knihách třeba Lenky Lanczové, skoro se stydím. Ale i tou dívčí literaturou jsme si projít prostě musely. Jiné generace zase vzpomínají, jak za mladých let četly Stanislava Rudolfa nebo Jarmilu Loukotkovou, padlo i jméno Iva Hercíková. Přiznám se, že sama tyto spisovatele neznám, protože jsem poměrně brzo propadla kouzlu zahraniční literatury a tyto české autory "devadesátek" úplně vynechala. Proto mě překvapilo, že třeba Jarmila Loukotková se stále čte, píše i pro dospělé ženy a třeba její román Medúza má docela vysoké hodnocení mezi čtenáři/čtenářkami.
Já sama ve svých 20+ jsem sáhla po několika YA (young adult) románech abych se přesvědčila, že i když jsou o teenagerech, zpravidla starších - kolem 18 let, dají se číst v jakémkoliv věku. Přece jen už nejsou tolik naivní jako ty "puberťácké" romance. Samotná YA literatura má taky několik kategorií, já samozřejmě mluvím o těch o lásce. Mnohdy je to láska bolestná nebo i nenaplněná. Často jsou hlavní hrdinové nějakým způsobem handicapovaní nebo nemocní, i smrtelně. Vyloženě love story byla Tíha vesmíru o obézní dívce jménem Libby, která se moc dobře četla. Její autorka Jennifer Niven napsala i další romány pro mládež, například velmi známé Všechny malé zázraky. Na podobné vlně se nesou i romány Johna Greena, například Hvězdy nám nepřály nebo Papírová města. Oboje mám přečtené, ani jedno mě neuchvátilo, ALE jsou o lásce a většině čtenářů se opravdu líbí. Knížka z tohoto žánru, která se mi však skutečně líbila se jmenuje Všechno, úplně všechno a je o dívce, která kvůli vážné poruše imunity nesmí opustit dům, přesto se však zamiluje do kluka "odvedle". U knihy jsem si dokonce i pobrečela, následně jsem viděla i filmové zpracování, které bylo vizuálně pěkné, ale příběh už jsem znala, už to nebylo ono.
   

Od těchto románů už je to jen krůček k takovým, kde taky vystupují mladí lidé a velká láska, ale jako hodnota navíc je tady "fantasy až sci-fi" zápletka. Většinou cestování v čase. Román Než odejdeš je o druhé šanci ale i o smrti a hlavně o lásce. Taky se tady cestuje trochu v čase ale zase jinak. Kniha se mi opravdu moc líbila. Podobný námět má i o něco méně úspěšná kniha Zimní příběh podle které byl ale natočený i film s Colinem Farrellem.  Cestovat v čase dokáže i hlavní hrdina knihy Zakletý v čase a koneckonců to dokáže i Claire, neboli Cizinka.
   

A Cizinkou se dostávám i více do historie, protože obrovské množství historických románů je plných romantiky. Někdy to knihu pozvedne, jindy naopak. Sama si vzpomínám na první historický román, co jsem kdy četla, jmenoval se Rytíř zelené růže a byl o Záviši z Falknštejna, milenci královny Kunhuty - tedy červená knihovna jak vyšitá, přesto na knihu vzpomínám v dobrém. Ono je to dáno i tím, v jakém věku jsem tu knihu četla... Slyšela jsem, že i Vlastimil Vondruška má své historické romány prošpikované romantikou, nebo alespoň milostnými eskapádami. Sama však nemohu posoudit, nenašla jsem ještě odvahu žádnou z jeho knih otevřít.

I nevkusná erotická literatura jdoucí ve šlépějích Padesáti odstínů šedi, má své čtenáře, ve středu se na toto téma rozběhla zajímavá debata, ovšem shodly jsme se, že v naší knihovně (myslím tím tu osobní knihovničku, výběr každé z nás) většinou takové romány místo nemají - pokud nedokáží nabídnout něco víc. Například nám ale byla doporučena spisovatelka Amanda Quick, jejíž knihy navzdory kýčovitým obálkám mají přidanou hodnotu, třeba právě román Skandál, kde nechybí ani humor, napětí a až téměř detektivní zápletka. Ihned mi to připomnělo Sandru Brown, kterou jsem si v poslední době hodně oblíbila, protože její detektivky vždy nabízejí i romantickou linku. Například Nízký tlak.
Z této "červené knihovny" prý také stojí za vyzdvihnutí série Kathryn Taylor s názvem Barvy lásky. A sama bych ráda vyzdvihla dva úžasné romány Nebezpečná iluze a Má mě rád, nemá mě rád - oba spojuje podobné téma (vzah šéf/podřízená), jiskřivé napětí a hlavně úžasný humor. Opravdu jsem se u těchto romantických komedií skvěle nasmála!
      

Úplně nejtypičtější romantické příběhy nabízí podle mého názoru relativně nová série Srdcovky. Na první pohled s poněkud kýčovitými obálkami a nepříliš lákavými anotacemi, přesto se skvěle čtou a jako oddechová četba jsou super. Mají také dobré hodnocení a hlavně - nedokážu si představit ideálnější knihu na dovolenou (u moře) nežli nějakou z této série! Škoda jen, že vycházejí v paperbacku, tudíž jsou mnohem náchylnější k poškození a mně se i hůře čtou/drží v ruce při čtení.
    

Sama jsem jich pár přečetla a hlavně jsem ráda, že vycházejí další a další, takže budu mít co číst o prázdninách! A připomínají mi mou oblíbenou autorku Jenny Colganovou, která také píše milé i když prvoplánově romantické příběhy. Já na nich mám nejradši prostředí ve kterém se odehrávají a téma. Například Pojízdný krámek snů je o dívce, která si otevře pojízdné knihkupectví. Báječný krámek s čokoládou, Rosiin sladký  krámek snů, Ostrov s vůní čerstvého chleba nebo Kavárnička na pobřeží zase jsou o splnění gastronomických snů :) o podnikání a nalezení velké lásky, jak jinak. Většina se odehrává na britských ostrovech.
   

Ale když už jsem u té gastronomie, vzpomněla jsem si na knihy Chuť lásky a Polibek jako dezert německé autorky Poppy J. Anderson, nebo taky na slaďoučký román Láska s chutí makronky. Já se právě chystám na dvě podobné chuťovky Čokoládový průšvih a Na velikosti záleží - mělo by také jít o romantické komedie s gastronomickou tematikou.
    

Rozhodně o něco vyspělejší romány nabízí již profláklá Jojo Moyes a nebo Kate Morton. V jejich románech se často přítomnost prolíná s minulostí a děj je mnohem dramatičtější, osudy hlavních postav nebývají vždy šťastné. Setkáte se tu s velkou láskou ale i velkým neštěstím, i když ne vždy. Některé romány jsou poněkud veselejší například můj oblíbený od Jojo - Stříbrná zátoka.


Úplně nejromantičtější současnou knihou, kterou jsem četla jsou asi Jediné pravé lásky od Taylor Jenkins Reid. Je to opravdu velmi silný milostný příběh o ženě, jíž se vrátí do života manžel, kterého však dosud považovala za mrtvého. Skvělé ohlasy má i román Dopis, který mi byl doporučen už tolikrát, že se na něj při nejbližší příležitosti vrhnu, prý se taky jedná o velice hluboký příběh...



Samostatnou kategorii zabírají české romány. Tady se hodně při KMK mluvilo o Vieweghovi - Román pro ženy - mě osobně bohužel nezaujal. Z dalších nám byly doporučeny například: Závity ulit (M.Málková), Holky s voctem (K.Mandausová) nebo Rozmačkané ego se slaninou (L.Požárová). Jak už jsem zmínila, sama k české literatuře pevné pouto nemám, avšak jakožto knihovnice jsem zaznamenala docela velký úspěch románů Aleny Jakoubkové a za Slovensko Kataríny Gillerové (kterou u nás teď vydává Motto s krásnými obálkami!).
    

Další kategorii, kterou chci vyzvednout jsou mužští autoři píšící výhradně romantiku: Erich Segal (Love story) - ačkoliv nevím, zda jej ještě můžu považovat za současného autora neboť již nežije. Dalším je Nicholas Sparks, kterého jsem si k vlastnímu údivu docela dost oblíbila. A ještě zmíním jednoho relativně mladého a nyní již dost známého autora Charlese Martina, který se proslavil hlavně románem Hora mezi námi, jež byl zfilmován s Kate Winslet v hlavní roli. Sama jsem zatím viděla jen film, což většinou nedělám (raději si nejprve přečtu knihu), ale musím říct, že to byla pecka. Jak příběhově, tak i skvělým zpracováním a hereckými výkony!
   

Mám toho na srdci ještě hodně a proto jen zkratkovitě:
Netradiční láska: Dej mi své jméno, Muffin a čaj
Romány ve stylu Jane Austen: Panství Edenbrooke (rozhodně doporučuji), Má poslední vévodkyně

Mohla bych pokračovat dál a dál (viz obrázky níže), romantické literatury nebude nikdy dost. Ale myslím, že pro dnešek to rozhodně stačí, sama mám seznam knih k přečtení opět o kus delší, a hlavně: ráda bych dala prostor i vám bookaholikům, bookaholičkám, abyste mi sem do komentářů nebo na FB k odkazu napsali vaše oblíbené romantické romány. Přeji vám úžasné knižní zážitky!
   
    
   

(Fotografie: Databazeknih.cz)