Příběh jednoho typického manželství

Recenze na Věci, na které nastal čas

Čtete české autory? Já se přiznám, že se jim tak trochu vyhýbám a vůbec bych nečekala, že mě česká autorka tak dostane, no a letos se to stalo už podruhé.

V této knize najdeme příběh manželství Alice a Richarda, 17 let společného života během kterých zvládli vychovat dvě děti. Manželství plné stereotypů a šedi všedních dní, které ničím nevybočuje z řady milionu dalších. Když ve vztahu chybí láska a komunikace už na začátku, není tu nic, co by ten vztah později, v krizi zachránilo. A u Alice a Richarda je více než jasné, že s ta krize dostaví.

Teda, realističtější knihu jsem snad ještě nečetla a já tenhle typ knih opravdu nemusím. ALE Petra Soukupová mě dostala!

Styl psaní taky není úplně můj šálek čaje, autorka nasadila tempo a jede a já jsem z toho byla až vystresovaná, než jsem se začetla. Zapomínala jsem dýchat, vše se tam děje hrozně rychle. A proto fakt obdivuju, že se autorce podařilo obsáhnout i pocity a myšlenky postav. Ještě mi trochu vadilo, že se autorka nedržela stále stejného stylu co se týče chronologického vyprávění - v první půlce knihy to dodržuje, ale později už kapitoly nejdou zrovna chronologicky. Taky to rozdělení jednotlivých pohledů nebylo úplně pravidelné a zatímco Alice dostala na začátku hodně prostoru, později ji vystřídaly děti a mě tam místy ten Alicin pohled chyběl.

Ale dost už negativity, autorka i přes toto všechno píše výborně a já jsem se u knihy nasmála více, než u jiných rádoby humoristických knih. A taky jsem si pobrečela. Proč? Protože jsem se do toho dokázala vcítit. Autorka popisuje vztah, který zažívají snad v každé druhé rodině. Sama jsem si mnohdy připadala, jakoby psala o mém manželství. Až mi z toho bylo smutno, když jsem viděla, kam se to ubírá. Ale mělo to pro mě taky velký přínos. Jednak jsem si uvědomila, co my máme a oni neměli - ať už je to komunikace ve vztahu nebo více lásky a vzájemného pochopení. Jejich vztah mi připadal vlažný už od začátku - žádné pobláznění a šílená zamilovanost...

No a druhý přínos to mělo v tom, že jsem si uvědomila, jak to může dopadnout, když se budeme chovat  jako oni. Hodně důležité tady byly právě ty pohledy dětí. Občas člověk potřebuje takové nakopnutí a připomenutí, potřebuje nastavit zrcadlo a v tomhle ohledu kniha zafungovala na výbornou!

Co se týče postav, Alice mi prostě nesedla. Byla studená jako psí čumák, a i když jsem se s jejími myšlenkami dokázala často ztotožnit, ještě častěji jsem si říkala: "Tak tohle teda ne, to fakt přehání." Richard mi připadal prostě jako klasický chlap - spousta lidí píše, že to byl ignorant a hajzl, ale mě to jeho chování přijde prostě typické, oni si spoustu věcí neuvědomují, já už jsem se naučila jakémusi pochopení a proto jsem i Richarda dokázala v mnohém pochopit a navíc mi připadal neskutečně sexy.

SPOILER: I když to celé bylo smutné, dokázala jsem pochopit, že když se Richard doma nedočkal lásky, a pak se objevil někdo jiný, kdo mu ji nabídnul, že neodolal. Naopak mě dost naštvalo, že Alice reagovala takto - dalo se to pochopit, do jisté míry, ale ona byla sama nevěrná a místo, aby to konečně pojala jako přiznání, tak mu to po x letech vmetla do tváře, aby mu vrátila to, že jí on ublížil. To mě opravdu naštvalo. A poslední věta pak vyzněla, jakoby to byla všechno jeho chyba...

Petra Soukupová: Věci, na které nastal čas. Host, 2020. 368 stran.
Moje hodnocení: 4,5✰/5✰