pondělí 9. března 2020

Je Jack Heath druhý Andrew Mayne?

Recenze na thriller Mrchožrout


Podlehla jsem nadšeným recenzím a koupila si knihu Mrchožrout mladého australského autora Jacka Heatha. Chvíli mi ležela v knihovně, ale o víkendu konečně nadešel její čas ☺ Potřebovala jsem něco oddechového, napínavého a tenkého. Zdálo se, že by Mrchožrout mohl tyto podmínky splňovat a taky že ano.

Knížka nemá ani 300 stran, což považuji za výhodu, měla jsem ji přečtenou během těch dvou víkendových dní, přesně tak, jak jsem zamýšlela. Od první stránky mě autor vtáhl do děje a už nepustil a tak musím přiznat, že jsem vůbec nevnímala, jakým stylem je kniha napsaná nebo zda jsou tam nějaké chyby a nedokonalosti. Příběh je zkrátka napsán natolik čtivě, že všechno ostatní je prostě vedlejší.

Hlavní hrdina Timothy Blake je kanibal. Zároveň má ale geniální mozek. Pracuje jako externí konzultant pro FBI a pomáhá řešit únosy dětí. Za svou práci však není placený. Alespoň ne penězi. Za každý zachráněný život dostane zvláštní odměnu - tělo odsouzence na smrt. Nyní je Timothy na stopě dalšímu únosu, vypadá to ale, že tento případ bude komplikovanější, než ty předešlé. Navíc dostane nového parťáka, policistku, která ho přitahuje velmi nebezpečným způsobem ☺

Stačilo mi pár stran, abych si všimla jisté podobnosti s knihami mého oblíbeného autora Andrewa Mayna. Oba autoři se soustředí do USA, konkrétně do Texasu, i když Maynův hlavní hrdina Theo Cray více cestuje a řeší vraždy napříč státy.
Mrchožrout, neboli Timothy žije přímo v Houstonu. Narozdíl od Thea Craye nemá takřka žádné vzdělání, střední školu nedokončil, a žije na okraji společnosti. Ani jeden z nich není policista. Timothy je však oficiální konzultant. Theo zase není zločinec. A oba mají geniální mozky.

Mrchožrouta si nemůžu zamilovat tak, jako Thea Craye, protože on je vlastně zrůda. Záporák a zároveň hlavní hrdina. Je to vrah, úchyl, co žere syrové lidské maso a má problém se sebeovládáním. Zloděj a podvodník, jednu dobu dokonce žebrák. Jeho spolubydlící je drogový dealer. Ne, Timothy Blake opravdu není sympaťák. Přesto je hrdina. Zachraňuje lidské životy, umí rozlousknout sebevětší záhadu, hlavolam. Jenže on ty životy zachraňuje proto, aby dostal svou odměnu.
Narozdíl od něj Theo zachraňuje životy z nezištných důvodů. Prostě chce zachraňovat. Je šlechetný, je to uznávaný biolog, spořádaný muž. Ani jeden však nemá větší problém s překročením zákona "ve vyšším zájmu" - aby vyřešil svůj případ.

Inteligentní thrillery jsem si očividně oblíbila. Maynovu sérii Naturalista miluji téměř bezvýhradně a i když Mrchožrout jejích kvalit asi nedosahuje, musím říct, že jsem velmi velmi spokojená.
Timothyho povaha a jednání však byly až absurdní. Předem jsem se bála nechutností a detailních popisů života kanibala. Ano, bylo to nechutné, ale zároveň natolik absurdní, že jsem se musela smát. I to, že se Timothy živil mj. řešením hlavolamů na zakázku mi přišlo ujeté, zkrátka ABSURDNÍ je to slovo, které celou knihu a našeho hlavního hrdinu vystihuje. Musela jsem za to strhnout aspoň půl hvězdičky.

Avšak i přesto (možná i díky tomu) jsem se při čtení neuvěřitelně bavila. Mrchožrout je rozhodně jeden z nejvtipnějších thrillerů, smála jsem se hodně a často. V tomto ohledu předčí právě i Naturalistu a to už je co říct. A předčí ho i v jednoduchosti. Mrchožrout je více "oddychový", nenáročný, není potřeba se u něj tolik soustředit, není tu tolik cizích pojmů a definic. Tuhle knížku prostě čtete, abyste se pobavili a ona svůj účel naprosto a bezpodmínečně plní.

Snad nikoho neurazilo mé srovnání Timothyho a Thea, já jsem prostě musela. Viděla jsem tu jistou podobnost a po celou dobu čtení oba hrdiny v hlavě srovnávala. Rozhodně si ale nemyslím, že by se Jack Heath u Andrewa Mayna inspiroval. Ta podoba je naprosto nevinná a nenápadná, ale styl mají oba autoři stejný a já jsem si ho oblíbila.

I když mi Timothy k srdci nepřirostl (natolik zvrhlá nejsem), nutně potřebuju další díl. Nevím, jak ostatní čtenáři, ale já chci vidět vývoj jeho osobnosti a chc,i aby to byl vývoj k lepšímu. Chci, aby se změnil (ačkoliv pak už by to nebyl "mrchožrout") a v tom mu fandím a těším se na další případy!

Jack Heath: Mrchožrout. Kalibr, 2019. 296 stran.
Hodnocení: 4,5☆/5☆

Žádné komentáře:

Okomentovat

Četli jste některou ze zmíněných knížek? Nebo doporučujete jinou? Podělte se!